Atomy v medicíně

Nukleární medicína je pomÄ›rnÄ› mladé odvÄ›tví, ale za to má slibnou budoucnost a zajímavou minulost. Nukleární medicína je urÄena velmi Äasto k diagnostice různých onemocnÄ›ní, ale kromÄ› toho se může využívat také pro terapii. Nukleární medicína pracuje radionuklidy. To jsou atomy, u kterých dochází v jádÅ™e nebo obalu ke zmÄ›nÄ›, která vede ke vzniku speciálních záření. Tato záření rozdÄ›lujeme na alfa, beta pozitivní a negativní a poslední je gama. Alfa záření je proud heliových jader. To jsou pomÄ›rnÄ› těžké Äástice, které v lidských tkáních nedoletí daleko. Tím, že neproniknou tkánÄ›mi, se nehodí pro diagnostiku, kdy musíme Äástice různých záření detekovat speciálními kamerami mimo tÄ›lo pacienta.

Na druhou stranou se dá s využít pro terapii, ale také omezenÄ›. NebezpeÄí tohoto záření je natolik velké, že ani personál okolo pacienta by nebyl v bezpeÄí, a navíc by toto záření pÅ™edstavovalo nebezpeÄní pro pacienta po vyléÄení. Beta negativní záření je moment, kdy z atomu vylétají elektrony. PÅ™itom se v jádÅ™e atomů pÅ™eměňují neutrony na protony a na právÄ› zmínÄ›né elektrony. Toto záření se docela dobÅ™e využívá pro diagnostiku. JeÅ¡tÄ› lepší je ale beta pozitivní záření. V tom případÄ› vylétávají z atomu pozitrony.

Tyto Äástice jsou schopné reagovat s elektrony okolních atomů. Tomuto jevu se říká anihilace. V tomto případÄ› dochází k pÅ™emÄ›nÄ› obou Äástic na fotony (kvanta energie), které letí v pÅ™esnÄ› opaÄném smÄ›ru. Tyto opaÄnÄ› letící energie jsme my schopni zachytit pomocí kamer, které jsou rozmístÄ›ny okolo pacienta. Gama záření jsou opÄ›t letící fotony, ovÅ¡em tentokrát nepochází ze srážky elektronu a pozitronu, ale z pÅ™echodu excitovaného jádra do základního energetického stavu. Tyto fotony mohou mít velmi vysokou energii, což je opÄ›t výhodné pro terapii, ale nebezpeÄné pro okolní personál, ale i pro samotného pacienta.