Podnikat se dá jenom v případě, že má ten podnikající svoji firmu. Tak to prostě je. Ale nikdo z nás lidí se se svojí firmou nenarodí. Každý si ji musí nějakým způsobem sehnat. Někdo ji tedy dejme tomu zdědí, což je pro něj možná to nejpohodlnější a nejlepší řešení. Protože se nemusí absolvovat všechno to, co se zakládáním firmy souvisí, a navíc mívá taková už nějakou dobu existující firma i svou pověst, i své stálé zákazníky, i dodavatele, i vybavení. Takže ten, kdo takovou firmu převezme, nemusí spoustu věcí řešit. Leccos už tu za něj zvládli jiní.
Ale ne každý má předky-podnikatele, kteří by mu svoji firmu odkázali nebo přenechali. A kdyby měl někdo čekat na to, až jeho podnikající předci skonají, aby dostal firmu jako dědictví, nejspíše by se dlouho načekal. U nás se přece umírá v hodně pozdním věku. A tak mnohdy nezbývá jiná možnost, než si svoji vlastní firmu pořídit osobně.
Takovou firmu si může kdokoliv z nás založit. Ta možnost se tu nabízí všem. Jenže my lidé jsme různí. A tak někdo otálí, protože si není jist, jak by si se zakládáním svého podniku poradil, a někdo to bohužel nejpozději po několika marných pokusech vzdá, protože není s úředním šimlem zadobře. A ono takové zakládání firmy znamená i docela dost úředničiny, se kterou je nezbytné se vypořádat.
Ale i ti, kdo si nezvládnou firmu založit, ji nakonec získat mohou. A vlastně docela snadno. U nás se totiž nabízí i prodej sro. A každý, kdo chce, tak může přijít a svoji společnost s ručením omezeným si zkrátka koupit se vším všudy.
Máme totiž firmu, která se zabývá poskytováním firemních sídel, a když už je tato v tom, založila rovnou i nějaká ta eseróčka, která si od ní může někdo ze zájemců koupit. Protože nač by se někdo se zakládáním svého podniku zbytečně trápil, když jsou tu jiní, kteří to dokonale umí a kteří to za něj za úplatu udělají?